Obří krabice s mašlí a v ní mé budoucí dítě

„Tak moc se snažím, makám na tom, nevím už, co víc. Dělám pro početí všechno – obíhám metody, doktory, zobu, cvičím, medituju, chodím na terapie. A výsledek? Žádný! Dítě se pořád nedostavuje. Začíná mě to štvát, upadám do pocitu oběti, připadám si tak nějak ukřivděně.“ Vánoce 2017

Jela jsem v tom celé roky. Nějakou dobu to bylo lepší a pak zase nanovo. Jedete v tom taky? Snažíte se měsíce nebo už léta a už vám to přerůstá přes hlavu?

Dostavuje se čím dál tím intenzivnější pocit, že už to nezvládám. To úsilí mě vyčerpává, ale vím, že musím. Tlačím tu kárku pořád před sebou. Emoce, tíha, frustrace se na ní vrší, náklad je čím dál tím těžší a já vyčerpanější. Ale nemůžu se pustit, bojím se, že když přestanu tlačit, vozík se zastaví a já své miminko nikdy mít nebudu.

Co kdybych vám teď řekla, že to můžete pustit, že už jste udělala dost.

Jsem lektorka léčivého malování, pracuji s obrazy, které mysl vydá. Jeden velmi silný na téma pouštění a nelpění ke mě před pár měsíci přišel, chci ho s vámi teď sdílet (i když jen v textu). Představujte si se mnou.

Držím velkou krabici s mašlí, je v ní celá moje snaha, všechna má práce ve prospěch miminka. Nesu ji stále vpřed. Držím ji oběma rukama, vím, že ji musím držet pevně. Cítím, že v ní je moje dítě. Jsem jako zablokovaná v té pozici, nemůžu krabici pustit, ale ani ji otevřít. Je tak těžká, už nemůžu, už ji neunesu.

Když už mi z toho třeští hlava a propadám beznaději, napadne mě, že ji odevzdám.

‚Tady to máš, dávám Ti to všechno, všechnu mou snahu, práci, celé ty měsíce, celá ta léta. Odevzdávám Ti je.‘

Podávám krabici do rukou, které se objevily, aby si ji ode mě vzaly.

Natahuju ruce a dávám s klidem tu krásnou velkou krabici s mašlí do rukou tomu, kdo je ke mě vztahuje. Cítím úlevu, velkou úlevu, padá ze mě tíha celé té krabice, všech emocí a myšlenek spojených s početím.

Scéna pokračuje, ruce tam pořád jsou, podávají teď krabici ony mně? Ano! Já najednou mohu vzít mašli za konce a rozvázat ji. Rozvázat a podívat se dovnitř. Aaaa!

Nádherný pocit uvolnění. Vyvalil se z krabice jako velká vlna klidu a svobody.

Jaký pocit se schovává ve vaší krabici?

Ten pocit je totiž vaším cílem, nikoli dítě samotné. I když, já věřím, že i ono je v té krabici, leží úplně na dně pod všemi těmi nenaplněnými pocity. Nikdy ale není tím hlavním cílem. Chceme se v první řadě cítit v životě skvěle.

  • Naplněně
  • šťastně,
  • konečně v klidu.

Nebo je to hojnost a plnost života, co na vás v krabici čeká? Jaký je ten váš pocit, který od života právě teď potřebujete?

Musíme tu naši krabici nejprve dát z ruky, aby nám mohla vydat své dary. Potřebujeme odevzdat kontrolu nad cílem svého snažení.

Když mi došlo tohle, došlo mi všechno. Celá moje cesta za dítětem směřovala k tomuto bodu. K odevzdání, k důvěře v život a k puštění kontroly. To jsou má životní témata. A podle všeho nejen má, jsou to častá témata i mnoha žen, které se dlouho předlouho snaží o miminko. Jste v tom také s námi?

Nemohla jsem se o tento a další své objevy s vámi nepodělit. Proto jsem letos v létě přijala výzvu naplnit své poslání podporovat ženy v podobné situaci jako jsem já. Spojila jsem své znalosti arteterapie se zkušenostmi ze sedmileté cesty za dítětem a vytvořila jsem transformační program Otevřená životu.

  • Pro vás,
    které už se měsíce nebo i roky snažíte o miminko, a už vás to zmáhá.
  • Pro vás, které cítíte,
    že vám na vaší cestě za dítětem chybí nějaká zásadní část skládačky.
  • Pro vás, které máte pocit,
    že už jste zkusily všechno možné a tušíte, že další metoda vás nezachrání.

Když jsem on-line kurz Otevřená životu pustila do světa začala jsem slýchat otázku:

K čemu mi v mé situaci bude hrabání ve svém nitru, když mě to nedovede k otěhotnění?

To je úplně klíčová otázka, na kterou si dříve nebo později na cestě za dítětem musíme odpovědět všechny. Velmi úzce souvisí s otázkou ještě o něco hlubší. ‚K čemu je můj život, když nebudu mít dítě?‘

Vnímám to jako obrovské a zatím málo odkryté téma, které běží na pozadí všech metod pomáhajících k otěhotnění.

Nikdo vám nezaručí, že otěhotníte, když budete jíst ten doplněk stravy, cvičit to cvičení, podstupovat ten zákrok. Na to jsme většinou dopředu upozorněny. Jenže, co když to vážně nezabere? Investujete do toho další peníze, zbytky své energie a zase nic. Jak se pak budete cítit?

Bohužel jen málo metod se stará právě o tohle. Nikdo nás neprovádí tím, že konečný výsledek našeho snažení není jen a pouze v našich rukou.

Vaše úsilí – práce na vaší psychice, léčení těla, zbavení se toxinů z prostředí atd. – je stále jen jedna část skládačky. Pak je tu další část hry o početí, kterou ovlivnit nemůžeme, je v rukou něčeho vyššího, nepodplatitelného, ať už tomu říkáme Bůh, Vesmír nebo Nejvyšší vědomí.

To je moje odpověď na otázku, proč má smysl se zabývat místo další metody vedoucí k početí ‚hrabáním se ve svém nitru‘. Odpovídám na ni celým svým programem Otevřená životu.

To nejdůležitější, co jsem na své cestě za dítětem objevila, je právě schopnost otevřít se životu, jaký právě teď žijeme.

Proto se v kurzu zabýváme ne bezcílným vrtáním v nitru, ale naprosto jasně zacíleným na:

  • Naplňování smyslu vašeho života,
    nacházení a uspokojování vašich skutečných tužeb.
  • Posilování vašich vnitřních zdrojů,
    ze kterých můžete čerpat na další cestě za miminkem.
  • Naslouchání vašim emocím spojeným s netěhotněním
    a dávání jim prostor se projevit.
  • Odevzdávání cíle vašeho snažení,
    abyste za ním mohla jít v klidu a vyrovnaně.

Jedině díky těmto čtyřem oporám se ještě po sedmi letech držím na nohou, podnikám další kroky na cestě k miminku s klidem a naplňuji své životní poslání bez ohledu na to, jestli dítě nakonec přijde nebo ne.

Kurz Otevřená životu jsem vytvořila právě pro vás, pokud chcete vykročit ještě kousek za oponu hry na početí a chcete se tam setkat sama se sebou ve své skutečné podstatě.

Jestli teď cítíte chvění a pokušení zkusit to, pojďte za mnou a dalšími úžasnými ženami do kurzu Otevřená životu.  Nebude to další vyčerpávající lopocení, ale nádherná, vyživující a radostná cesta sebepoznání. Těším se tam na setkání s vámi.

Nadělte si krabici s velkou mašlí. A v ní sama sebe.

Klára Domlátilová
Jsem arteterapeutka, lektorka umění a průvodkyně žen na cestě. Ukazuji lidem, jak si mohou malováním pomoct k větší psychické pohodě. Arteterapie mi pomohla se vyrovnat s tím, že stále ještě nejsem mámou, ani po sedmi letech snažení. Ukázala mi cestu z úzkostí, kterými jsem trpěla už od dětství. Ukotvila mě v radosti z toho, co je teď. Mým posláním je předávat své poznání vám, kdo toužíte nacházet ve svých životech „můžu“ a nepodléhat „musím“. Jsem autorkou on-line programu Otevřená životu a také eBooku Léčím se jídlem - Protikvasinková dieta. Celý můj příběh si přečtěte zde.
Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů

  • Rubriky
  • Nejnovější příspěvky
  • Co si počít, když počít nejde?

    Nevíte? Stáhněte si e-book zdarma.