Také se vám v hlavě neustále něco mele? Vaše mysl vytváří scénáře budoucnosti, a když ji to omrzí, má připomínky k vašemu chování v minulosti? Neustále píše a přepisuje váš příběh. Pojďme se podívat, co o vás říká.

Ve videu jsem se zaměřila na to, jaké příběhy si vytváříme ve své hlavě, jestli jsme v nich hrdiny nebo oběťmi a co to udělá, když si na celou tu bandu posvítíme pomocí obrázků.

Dál v textu shrnuji obsah videa, takže kdo raději čtete, čtěte klidně dál.

Příběh svého života máme plně ve svých rukou. Tuhle moudrost už jste možná někde slyšeli, ale co to znamená? Je to tedy jen otázkou postoje? Já si nemyslím. Když změním postoj, ale myšlenky a emoce zůstanou, nezmění se vůbec nic, příběh se odvíjí od nich, nikoli od toho, co jsem si naplánovala při upevňování postoje.

Svou roli si můžete vybrat!

Přesto si můžu vybrat, jestli budu sama sobě vyprávět příběh, ve kterém jsem obětí okolností nebo hrdinkou. Mohu si v mysli vytvořit obraz utrpení, jako by to udělala oběť, nebo obraz překonávání překážek, který patří do příběhu hrdinky.

Zkusme se na to podívat na konkrétním příkladu z mého života a pak se koukneme i na ty vaše.

Psala jsem si zarytě scénář oběti.

Zpětně velmi dobře dokážu toto schéma vystopovat, je to totiž mnohem jednodušší, než si to uvědomovat, když se to právě děje.

Už od dětství jsem měla tendenci naplňovat všechny požadavky svého okolí. Snažila jsem se zavděčit tátovi, učitelům a později zákazníkům i kolegům v práci. Měla jsem neustálý pocit, že po mně celý svět něco chce a mým úkolem je všechno to zvládnout. Chtěla jsem být skvělá dceruška, kamarádka, pracovnice i manželka. Padala jsem pod tíhou toho nároku, ale měla jsem za to, že je to můj životní úděl.

Ještě víc se pocit oběti vystupňoval, když už jsme se pár let snažili o miminko a ono se nedostavovalo. Byla jsem dokonalou hromádkou neštěstí, které se stále v životě něco děje. Ať jsem dělala, co jsem dělala, osud mi dával další a další rány. Přidaly se různé zdravotní problémy a v mém pracovním životě to houstlo.

Ve světlejším okamžiku tohoto obětního kolotoče jsem si s přáteli založila školu umění, jenže ani tam to nešlo samo, naopak. Po roce a půl jsem padala vyčerpáním. Tým se rozkládal a já jsem měla pocit, že to tedy musím zvládnout sama. Snažila jsem se zase všem vyjít vstříc – kolegům, klientům, nájemcům.

Cítila jsem, že to už tak dál nemohu dělat, a přesto jsem to každý den znovu dělala, byla jsem přesvědčená, že nemám na vybranou.

Probrala mě z toho až autonehoda, kterou jsem způsobila v dešti a šeru na dálnici. Oba jsme s mým mužem vyvázli živí a zdraví, auto šlo do šrotu. Byl to okamžik procitnutí.

Konečně mi to docvaklo.

Obětovala jsem se i ten večer, když jsem sedala do auta, aby si můj muž mohl dát pivo, přestože jsem neřídila často, byla tma a mokro. Vůbec se mi za volant nechtělo. Obětovala jsem se úplně stejně jako jsem byla zvyklá v mnoha jiných situacích.

Díky této kritické události mi došlo, že roli oběti musím definitivně přestat hrát a pak už to šlo ráz na ráz. Odešla jsem z vedení umělecké školy a začala jsem vědomě zkoumat svá rozhodnutí i ve všech dalších oblastech života. Přetvářela jsem své zvyky jeden po druhém.

Z oběti se klubala hrdinka.

Na této životní lekci jsem se naučila vyvážit svou touhu být tu pro druhé a zároveň respektovat sama sebe – poslouchat svou intuici, své tělo, svůj vlastní vnitřní kompas. Nastoupila jsem cestu hrdinky.

Připomíná vám to něco?

Pojďme se teď podívat na vaše hrdinské příběhy. Všichni takové máme, nemusí být hned tak dramatické, ale jsou tam. Mám pro vás tip, jak je najít a vytáhnout na světlo. Budete potřebovat papír a tužku nebo pastelky.

Tip pro vás:

Když výzvami procházíme, máme tendenci si svůj posun neuvědomovat plně. Někdy ani, když se dostaví úspěch, nejsme schopni zaregistrovat k jak velké změně došlo.

Staňte se hrdinou!

Hrdinové v pohádkách, legendách a velkých příbězích často nezmění vnější okolnosti, ale především projdou nějakou vnitřní proměnou, která pak způsobí i změny ve vnějším světě. Zkuste si pomocí předchozího cvičení zmapovat, jakých vnitřních změn jste docílili vy.

Uctěte sami sebe jako hrdinu svého příběhu. Role oběti přestane mít nad vaším životním příběhem moc.

Pokud vás mapování vašeho příběhu zaujalo nebo máte tendenci se často ocitat v pozici oběti, pojďte se na to společně podívat ještě do větší hloubky na workshopu Cesta hrdinky 23.-24.11.2019 v Praze ve škole umění Artual, kam jsem se po letech vrátila jako arteterapeutka a lektorka.

Chytněte si své místo na klara@klaradomlatilova.cz a vykročte na cestu hrdinky.